Záchrana pralesa
VÝSATBA NA VYPÁLENÝCH PLOCHÁCH
BOJ PROTI KLIMATICKÉ ZMĚNĚ
Projekt snížení co2 v ovzduší pomocí ochrany pralesa a zabránění zvíšení co2 vzniklého přI vypalování a ničení pralesa.
km2 původní rozloha deštného pralesa
km2 deštného pralesa zbývá
pro představu rozloha zemí:
Česká republika
78 000 km2
Francie
543 945 km2
USA
9 834 000 km2
Rusko
17 098 000 km2
Projekt je rozdělen na dvě části:
Záchrana stojícího pralesa
Chráníme stojící prales
Výsadba na vypálených plochách
Obnovujeme les na vypálených plochách
Proč mizí pralesy?
Není to proto, že by jen velké firmy těžily dřevo.
Lidé v místě potřebují jíst!
A tak vypálí kus pralesa a tím si vytvoří úrodnou plochu – pole a pastviny.
Jenže zakrátko je obnažená tenká vrstva humusu odplavena tropickými lijáky a zbude jen neúrodná půda. Po jedné sezóně je třeba znovu kácet a vypalovat další plochy.
Tento proces devastace pralesů sám od sebe nikdy neskončí.
Vzhledem k poplašným zprávám z medií o nadměrné těžbě jsem chtěl osobně vidět přístav, kterým toto údajně obrovské množství vytěženého dřeva opouští Kongo. Očekával jsem ohromný sklad dřeva a výkonné překladiště. Export dřeva z Konga je totiž možný jen přes přístav Matadi, situovaný u ústí řeky Kongo do úzkého fjordu, 150 km od Atlantického oceánu.
Velitel přístavu mi přidělil majora policie s autem, aby mi sklad dřeva ukázal. Odhadem ve skladu nebylo více než 80 – 100 klád, volně pohozených na hromadě v blátě. Nakládka probíhala pomocí vysokozdvižného vozíku, který kládu, tedy odborně přířez cca 4m dlouhý, nadzvedl a pomocí kolového bagru ji s rachotem strčili do lodi. V přístavu nefungoval jediný přístavní jeřáb. Jak jsem z přístavních dokumentů zjistil, prošlo přístavem Matadi cca 800 000 m3 surového dřeva za poslední rok. Dřevo v Africe roste 3x rychleji než v střední Evropě. Při těžbě 100 mil. m3 ročně by les stále ještě přirůstal. Prakticky ale není možné vytěžit ani zlomek tohoto množství. Není čím a není možné vytěžené dřevo zpracovat a dopravit na trhy.
Na spáleništi zbude jen slabá vrstva popela, jenž vystačí pouze k jednomu zemědělskému vegetačnímu cyklu. Je zasazena rýže, kukuřice či maniok, které se za 3 měsíce sklidí a proces vypalování pralesa postoupí dál. Jedna rodina zničí přibližně 2 ha pralesa ročně. Odlesněná plocha zaroste křovím a je s odstupem roku vypálená znovu. Půda je pak degradována natolik, že se charakter vegetace změní na polosuchou keřovitou savanu. Ztrácí se voda a mění se mikroklima. Z celosvětového pohledu dochází k nenávratné ztrátě cenných přírodních ekosystémů, dochází ke změnám klimatu, uvolňuje se značné množství skleníkových plynů, zejména CO, do ovzduší. Obnova lesa přirozeným způsobem není možná.
Ekologie nás všechny spojuje, ale člověk v Africe se může zabývat ekologií teprve tehdy, až když má co jíst a jeho dítě neumírá na horečku. Administrativní zákazy dalšího vypalování původních pralesů jsou k ničemu. Nebudou nikdy účinné, protože problém neřeší. Hlad a boj o holé přežití jsou a budou vždy silnější.
Podpořte záchranu pralesa
Co získám?
Co získáte když přispějete:
Co získáte když se stanete členy
SPOLKU PRO VĚDU A VÝZKUM:
- Roční přístup k Analýzám Od renomovaných akademiků z Prognostického …… k vývoji v různých odvětvých v hodnotě 2 990 Kč.
- Špičkové, tajné recepty od úžasných kulinářských specialistů.
- Zdravotní recepty pro děti do 5-ti let.
- Zdravotní recepty pro dospělé.
Lidé říkají to já „malej“ nemůžu změnit! A my chceme spolu s Vámi dokázat: Co vše mohou lidé dokázat a změnit, pokud hodně lidí přispěje molo troškou do mlýna! Malou částkou, jak velké věci lze uskutečnit.
PROČ CHRÁNIT PRALESY
Ochrana pralesů má mnoho důležitých důvodů, které odrážejí ekologickou, biologickou, environmentální a kulturní hodnotu těchto unikátních ekosystémů. Zde jsou některé z hlavních důvodů, proč je chránit:
1. Biologická rozmanitost
Pralesy jsou domovem obrovského množství živočichů, rostlin a mikroorganismů, které neexistují nikde jinde. Tato biologická rozmanitost má významný vliv na celý ekosystém a může poskytovat cenné zdroje pro výzkum a medicínu.
2. Klimatická regulace
Pralesy mají klíčovou roli v regulaci klimatu. Fungují jako „plíce planety“, protože při fotosyntéze absorbují oxid uhličitý a produkují kyslík. Tím přispívají k udržení stabilního klimatu a snižují riziko globálního oteplování.
3. Ochrana půdy a vodních zdrojů
Kořeny stromů v pralese pevně drží půdu pohromadě a zabraňují erozi. Pralesy také fungují jako přirozené čističky vody, která stéká do řek a jezer.
4. Výzkum a vzdělávání:
Studium pralesů a jejich ekosystémů poskytuje mnoho informací o evoluci, adaptaci a interakcích života na Zemi. Tento výzkum má potenciál vést k novým objevům a technologickým inovacím.
5. Kulturní a etická hodnota
Mnoho domorodých kultur je hluboce spjato s pralesy a považuje je za svatá místa nebo zdroj duchovního významu. Chránit pralesy je proto i otázkou zachování kulturní identity a etických hodnot.
6. Ekosystémové služby
Pralesy poskytují různé služby, které mají prospěch lidem, jako jsou například potraviny, dřevo, léčivé rostliny a turistické příležitosti. Je důležité udržet tyto ekosystémové služby pro současné i budoucí generace.
7. Prevence přírodních katastrof
Pralesy mohou pomoci snížit dopady přírodních katastrof, jako jsou povodně, sesuvy půdy a bouře. Kořeny stromů stabilizují půdu a zpomalují pohyb vody.
8. Ochrana ohrožených druhů
Mnoho ohrožených druhů rostlin a živočichů žije pouze v pralesech. Chráňení těchto prostředí je klíčové pro přežití těchto druhů.
9. Udržitelnost a dlouhodobost
Ochranou pralesů zajišťujeme udržitelnost ekosystémů pro budoucí generace. Bez těchto přírodních oblastí bychom mohli čelit ztrátě nepředstavitelného množství biologické rozmanitosti a ekologických funkcí.
Celkově vzato, chránění pralesů má klíčový význam pro ekosystém Země, stabilitu klimatu, zachování biologické rozmanitosti a udržitelnost naší planety.
Podpořte záchranu pralesa
Co vše pralesy dělají
Ochrana pralesů a ekosystémů je klíčová pro globální ekologii a zachování biodiverzity. Právě pralesy patří k nejcennějším přírodním oblastem na Zemi, a to z několika důvodů:
1. Diverzita druhů
V pralesech se nachází velké množství různých druhů rostlin, zvířat a mikroorganismů, které vytvářejí komplexní a citlivé ekologické interakce.
2. Biodiverzita
Přírodní pralesy jsou domovem mnoha druhů rostlin, zvířat a mikroorganismů. Mnoho z těchto druhů je unikátních a nemáme o nich stále dostatek informací. Ochrana pralesů je nezbytná pro udržení této biodiverzity.
3. Stáří
Pralesy jsou staré lesní systémy, které mohou existovat po staletí až tisíciletí. Tato stáří jim umožňují vyvinout se do unikátních forem.
4. Množství mrtvého dřeva
V pralesech je obvykle větší množství mrtvého dřeva než v jiných typech lesů. To podporuje rozklad a recyklaci živin.
5. Přirozené regenerace
V pralesech dochází k přirozené regeneraci, kde nové stromy a rostliny rostou a nahrazují ty, které odumřely.
6. Vytvářejí stabilní ekosystém
Pralesy mají tendenci dosáhnout ekologické rovnováhy a stability, kde živé organismy a neživá příroda tvoří součást trvale udržitelného celku.
7. Klimatická regulace
Pralesy, díky své velké biodiverzitě a husté vegetaci, mohou hrát klíčovou roli v sekvestraci CO2. V rámci fotosyntézy rostliny přijímají CO2 z atmosféry a používají ho ke svému růstu. Část uhlíku je následně uložena v biomase stromů a rostlin, ať už v jejich kmenech, listech, kořenech nebo půdě. To pomáhá snižovat množství CO2 v atmosféře a tím potenciálně působí jako regulátor klimatu.Přírodní pralesy mají klíčovou roli v regulaci klimatu. Absorbují oxid uhličitý (CO2) a produkují kyslík, což pomáhá snižovat celosvětovou hladinu skleníkových plynů a ovlivňuje klimatické podmínky. „sequestration“ (sekvestrace) CO2 v pralese, jedná o proces, kdy jsou uhlíkové emise, konkrétně oxidu uhličitého (CO2), zachyceny a ukládány do přírodních systémů, jako jsou lesy, nebo půda.
8. Zachycení vody
Přírodní pralesy také hrají důležitou úlohu v cyklu vody tím, že zachycují a udržují vodu. Tím pomáhají zabránit povodním a udržovat stabilní vodní toky.
9. Zajištění životního prostředí místním kulturám
Mnoho domorodých kultur je závislých na přírodních pralesích pro své živobytí, tradiční léčivé rostliny a kulturní praktiky.
10. Vědecký výzkum
Přírodní pralesy obsahují neuvěřitelnou rozmanitost druhů, což poskytuje vědcům vzácnou možnost studovat evoluci, ekologii a chování mnoha organismů.
Zachování stojícího Pralesa
Máme k 1 000 km2 Pralesa. Prales máme- provozujeme za účelem jeho zachování. Nebude se těžit ani vypalovat. Tento Prales je kontrolován pomocí družic. Každý si to může ověřit sám.
Pomozte nám zachovat prales tím, že adoptujete strom na 1 rok!
Peníze budou využity pro zachování Pralese, zajištění potřeb místních, tak aby dále les nevypalovali, stavbu vodních elektráren, aby místní nemuseli vyrábět elektřinu pomocí desítky let starých dieselagregátů a k dalším činnostem zajišťujícím rozšíření financování a tím záchraně dalších velkých území Pralesa!
Můžete koupit 1 strom/rok = 2USD
Celý proces je validován Výzkumným ústavem tropických rostlin: Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.
Potvrzen auditem provedeným světovou auditorskou společností PricewaterhouseCoopers.
Podpořte záchranu pralesa
Výsatba nového lesa na vypálených plochách
Zalesnění vypálených ploch je zcela zásadní pro zachování standardního počasí na planetě.
Principem je:
- Zajištění plochy cca 2 hetary pro jednu rodinu.
- Ta na této ploše vysází sazenice, které od nás dostane.
- Musí dané rostliny hlídat, pokud jsou malé, hrozí, že ji sežere místní zvěř.
- Za 5 let dosáhnou zasazené rostliny cca 20-ti metrů a během růstu opadající listy vytvoří základ humusu pro pěstování potrvin, Zárověň budou produkovat krmivo pro hospodářská zvířata.
- Tyto věci dostanou s tím, že se musí o dané starat a také, že vytvoří školku, která bude produkovat sazenice ne jen pro danou rodinu, ale pro další rodiny, tak, aby se zalesňování začalo rozšiřovat exponenciálně.
Základní principy projektu
1.1 Výsadbou nových stromů zastínit půdu a zadržet vodu v krajině
1.2 Vytvoření humusové vrstvy půdy. S pomocí biocarbonu uloženého do půdy, při využití opadu, zeleného hnojení, kompostů i mykorhizních hub
1.3 Produkce potravin a hospodářských plodin, dřeva pro topení i výstavbu pro místní obyvatele
- Při aplikaci A-F systémů si bereme vždy za vzor původní lesní společenstva v dané oblasti. Konkrétně je to etážovité členění původního tropického pralesa. (obr. 1)
- Klíčová pro úspěch celého projektu ve všech jeho fázích je stromová etáž, která zastíní půdu a mimo produkce dřeva, formou opadaného listí zajisti dostatek biologického materiálu k vytváření humusové vrstvy.
- Tento opad nastartuje koloběh živin, tedy obdobný proces, jak ho známe z původních pralesních společenstev, kde živiny ze zetlelých částí rostlin jsou velmi rychle pohlceny houbami a přiváděny zpět rostlinám.
- Další etáže stromového podrostu a nižších stromů snášejících zástin nahrazujeme výsadbou užitkových a ovocných stromů a konečně keřové a bylinné patro nahradíme pěstováním zemědělských plodin.
• Celý proces je validován Výzkumným ústavem tropických rostlin: Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.
• Potvrzen auditem provedeným světovou auditorskou společností PricewaterhouseCoopers.
Co už jsme udělali a děláme
Příklad:
Smrk, který má v prsní výšce (1,3 metru nad zemí) průměr 70 cm a výšku 50 metrů, bude mít objem bez kůry zhruba 7,5 m³ a hmotnost 3 300 kg (po vysušení).
Z vzrostlého smrkového lesa, o stáří 80 let, na ploše 1 hektar můžeme vytěžit zhruba 400 m3 (kubíků) dřeva. Hmotnost 400 m3 smrkového dřeva bude asi 400 m3 x 440 kg = 176 000 kg = 176 tun vysušeného dřeva Na hektaru s výnosem 176 tun by takových smrků bylo 53 (176 / 3,3) to je zhruba 7×7 stromů na hektar. 1 hektar smrkového lesa v sobě zadružuje 92 000 Kg uhlíku ze kterého by vzniklo 340 000 Kg Co2.
1 ha PRALES má cca 800 m3 až 2 000 m3 rostlinné biomasy (dřeva,listí….) tedy obsahuje cca 184 000 kg až 460 000 Kg uhlíku = zadržuje v sobě 680 000 kg CO2 až 1 700 000 kg CO2
V jednom kubickém metru dřeva je vázáno zhruba 230 kg uhlíku, což odpovídá přibližně 850 kg oxidu uhličitého.
230 kg uhlíku, což odpovídá přibližně 850 kg oxidu uhličitého – CO2.
1 ha PRALES má cca 2 000 m3 rostlinné biomasy (dřeva,listí….) tedy obsahuje cca 460 000 Kg uhlíku = zadržuje v sobě až 1 700 000 kg CO2
km2 = 100 ha = 1 700 x 100 = 170 000 tun CO2
1 000 km2 x 119 000 tun = 170 000 000 tun CO2
V 10 000 000 km2 VYPÁLENÉHO PRALEASA OBSAHOVALO:
10 000 000 x 170 000 = 1 700 000 000 000 tun CO2 zachycení a sekvestrace ročně
Roční objem emisí Evropské unie je
3 541,5 mil. tun CO2eq
(údaj z roku 2021)
V přepočtu na obyvatele to je 7,92 tun CO2eq/obyvatele.
Osázíme-li to co jsme zničili- vypálili či pokáceli,
sekvestrujeme 1 700 000 000 000 tun CO2
1 700 000 000 000/3 541 500 000 = 480 let našich Evropských současných emisí.
Jak chceme zachránit prales?
Záchrana stojícího pralesa před vypálením
Pellentesque in ipsum id orci porta dapibus. Curabitur arcu erat, accumsan id imperdiet et, porttitor at sem.
Vysázení nového lesa
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Donec sed finibus nisi, sed dictum eros. Donec ultricies lobortis eros nec auctor nisl semper.
Podpořte záchranu pralesa
Podpořte nás v boji za záchranu pralesů před vypalováním! Právě pralesy jsou klíčovými hráči v udržení biodiverzity, regulaci klimatu a čistém ovzduší. Vaše podpora nám pomáhá zastavit ničení pralesů a zachovat je pro budoucí generace.