Autorská práva pro vynálezce

ZJEDNODUŠENÍ, ZLEVNĚNÍ PATENTOVÉHO ŘÍZENÍ, PRODLOUŽENÍ DOBY, PO KTEROU AUTOR PATENTU DRŽÍ PATENTOVÁ PRÁVA

Cílem je, aby patentové řízení bylo výrazně jednoduší a vlastnictví vyplívající z patentu bylo mnohem delší.

Co to znamená? Lidé, kteří se o danou problematiku nezajímají, nevědí jak právně problematické je podat patent. A jak je to neskutečně drahé! To, co už vůbec není obecně známo, že po podání patentu ho vynálezce může vlastnit, tedy dostávat tantiémy za patentová práva, pouze 20 let. V několika málo případech 25 let, většinou u léčiv.

A to, co vás asi ohromí, mě to tedy alespoň ohromilo: každý rok musí vlastník patentu platit poplatky jednotlivým patentovým úřadům jednotlivých zemí, kde patent platí, a tyto poplatky rostou každý rok exponenciálně! Takže třeba 18. rok vlastnictví patentu platíte již milióny dolarů ročně. V podstatě je to systém, jak vynálezce legálně o jejich vynálezy obrat!

Srovnám-li to s právy na jiné duševní vlastnictví: skladatel, autor hudby, interpret, spisovatel, autor softwaru apod. Ti nemusí platit žádné poplatky (taky proč) a autorská práva platí automaticky 70 let po smrti autora!

Kolik vynálezů nespatřilo světlo světa, protože si někdo řekl, já jim to nedám!

Komu? Nadnárodním koncernům, které si pak vynálezy přivlastňují.

Chápu, že není v obecném zájmu, aby někdo třeba blokoval výrobu léku či něčeho obecně prospěšného.

Chceme, aby autor patentu držel práva stejně dlouho a za stejných podmínek jako autor hudby či softwaru. Tedy zdarma a 70 let po smrti autora.

Nechceme nic blokovat. Není problém vytvořit právní úpravu, která bude říkat, že lék či jinou obecně prospěšnou věc může využít každý (každý výrobce), ale musí za ni autorovi zaplatit přiměřenou částku – „třebas“ 3 % či 5 % z obratu.