Pralesy a lesy

Studie zkoumající úbytek lesů v letech 2000–2012

Celkově odlesněno za 12 let 2,3 mil. km2 lesa.

Z 16 000 000 km2 původního tropického deštného pralesa zbývá dnes pouze 6 200 000 km2.

Přes veškeré úsilí ochranářů v roce 2018 zmizelo 36 000km2 tropického pralesa.

Pro představu

ČR má 78 000 km 2 , Francie 543 945 km2,
USA 9 834 000 km 2 , Rusko 17 098 000 km2

Proč mizí pralesy?

• Není to proto, že by jen velké firmy těžily dřevo.
• Lidé v místě potřebují jíst!
• A tak vypálí kus pralesa a tím si vytvoří úrodnou plochu – pole a pastviny.
• Jenže za krátko je obnažená tenká vrstva humusu odplavena tropickými lijáky a zbude jen neúrodná půda. Po jedné sezóně je třeba znovu kácet a vypalovat další plochy.

Tento proces devastace pralesů sám od sebe nikdy neskončí.

A tak zelený biotop světa umírá.

Tempo odlesňování se stále zrychluje. Během jednoho roku zmizí na celém světě 130 000 km2 pralesů. Obyvatelé lesních oblastí se na své základní životní potřeby snaží dosáhnout tím jediným, co umí, že rozšiřují plochy svých polí a pastvin na úkor pralesa. Mají přirozený nárok se dosyta najíst, napít i na ostatní výhody civilizace, které my už bereme jako samozřejmost – např. vzdělání, zdravotní péči.

NAŠE ŘEŠENÍ:

Můžeme naučit místní – pokácet část lesa – zpracovat dřevo – prodat! Za utržené peníze nakupovat potraviny, léky apod. Odlesněnou část ihned osázet! Tak nedojde k odplavení vrchní živné půdy! To co u nás roste desítky let, v tropech roste roky. Za pouhé 2 roky dosahují některé stromy výšky až 20 m!

Pomozme místním obyvatelům zavést trvale udržitelné lesnictví i zpracování dřeva pro jejich spotřebu, aby nemuseli bezúčelně ničit les. Naučme místní obyvatele, jak se svým lesem hospodařit, aby měli důvod zůstat doma a neemigrovat do ciziny. Pokud to dokážeme, můžeme nastartovat opačný proces, kdy lidé v místě s naší pomocí začnou zalesňovat již odlesněné plochy. Tím nejenže zastavíme proces odlesňování, ale můžeme začít znovu zalesňovat rozsáhlé odlesněné plochy. Bude to přirozený proces, protože to bude pro místní lidi ekonomicky přirozeně výhodné!

Ve vyspělých zemích je les již po staletí také intenzivně využíván, a přesto není ničen.

Pro první etapu má tropických pralesů ve středu Demokratické republiky Kongo v provincii Maniema. V sousedních provinciích je již nyní připraveno nejméně dalších 100 000 km2 původního pralesa.

Náš Projekt ZÁCHRANY PRALESŮ pomocí udržitelného lesního hospodářství

Modelový projekt

1 ha pralesa zachovaného v důsledku zalesňovacího projektu fixuje 1 392 t CO

Nově založený porost lesních dřevin sekvestruje z atmosféry přibližně 31 t CO2/ha/rok,tj.938 t CO2/ha/30 let (dobu obmýtí). 2)

Realizací projektu se zabrání dalšímu vypalování pralesů. Pralesy jsou přirozeným úložištěm uhlíku.

Zničením jednoho hektaru pralesa se uvolní do atmosféry přibližně 1 392 t CO2.

Zúrodněním 1 ha degradované půdy lze každý rok zachránit 1 hektar pralesa před vypálením. Tzn. že jeden hektar půdy zúrodněné v prvním roce realizace projektu v průběhu trvání projektu, což je 20 let, zachrání 20 ha pralesa.

To představuje zabránění uvolnění přibližně 27 840 t CO2 (20 × 1 392 t CO2) do atmosféry.

Karbonizace odpadního dřeva v retortách.Na vypálených plochách zůstává část kmenů a silných větví, které se následně rozkládají, přičemž se uvolňuje CO2. Při čištění ploch před rekultivací a výsadbou hospodářského lesa lze z tohoto odpadu, v průměrném množství 74 t/ha, vyrobit přibližně 17 t biocarbonu/ha. Biocarbon je jemná frakce z karbonizace ≤ 20 mm vhodná pro rekultivaci degradovaných půd tvorbou úrodné Terra-preta.

Do země lze uložit až 50 t biocarbonu/ha, tj. fixovat přibližně 150 t CO2.

Musíme dát místním obyvatelům jinou, snadnější alternativu obživy.

Administrativní zákazy dalšího vypalování pralesů nebudou nikdy účinné, protože hlad a boj o holé přežití jsou a vždy budou silnější.

V průměru každý rok jedna rodina využívá přibližně 600 m2 nové zemědělské plochy na úkor pralesa.

V provincii Maiema jenom společenství Balanga (KONGO) čítá 18 000 rodin. To představuje 1 080 ha odlesněné plochy za rok! Zde je výčet nejdůležitějších kroků, které je nutné učinit:

Implementace projektu je v současné době jediný známý způsob, jak prakticky zamezit dalšímu úbytku tropických pralesů a následné devastaci životního prostředí. Naučí místní obyvatele, jak vysazovat hospodářské lesy a zúrodňovat dříve degradovanou půdu. Změní migrační zemědělství v trvalé využívání půdy. Vegetace ochlazovaný povrch a zadržená voda učiní krajinu vhodnou pro zemědělsko-lesnické hospodaření.

Abychom zastavili vypalování pralesů jen ve společenství Balanga (18 000 rodin),

je třeba: vyčistit 3 240 ha vypáleného pralesa,

vyrobit 54 000 t biocarbonu,

zúrodnit 1 080 ha degradovaných ploch, zalesnit 2 160 ha, tj. vypěstovat a vysadit 1 188 000 ks obalovaných sazenic lesních dřevin (550 ks/ha).

Pralesy budou s určitostí dále ničeny, pokud nebude implementován projekt s cílem:

zastínit půdu výsadbou nových stromů a zadržet vodu v krajině,

vytvořit humusoidní vrstvu půdy aplikací biocarbonu, spadu, zeleného hnojení, kompostu; produkovat potraviny, dřevo pro výstavbu i topení a další plodiny pro místní obyvatele.

1. Zásobovací služby

Produkty, které lidé od ekosystémů získávají, jako jsou: výroba potravin, dřeva, biopaliv, krmiv, vláken;pitná voda;nerostné suroviny.

Vyšší zásobování potravinami může krajina krátkodobě nabídnout přeměnou lesa na zemědělskou půdu, pak poklesne dodávka jiných ES, které budou mít v příštích letech i větší důležitost, jako je například regulace záplav nebo omezování sucha, čistá pitná voda, sekvestrace CO2, tvorba úrodné vrstvy čí místa pro ekoturismus.

3. Podpůrné služby

Jsou nezbytné pro vytváření všech ostatních ekosystémových služeb: opylování rostlin; vytváření půdního pokryvu, tj. ukládání zásob sluneční energie do humusu; tvorba úrodné půdy Terra-preta.

Změna koncentrace skleníkových plynů

Množství CO2v atmosféře vzrostlo od roku 1750 z hodnot kolem 280 ppm na 400 ppmv roce 2019.Předpokládá se, žecca 600 tisíc let byla průměrná hodnota mezi180 až 300 ppm.

Naše emise byly v roce 1960 přibližně 3 tunyCO2na obyvatele,v roce 1990 4 tuny a v roce 2010 necelých 5 tun.

https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-lidstvo-vypousti-sklenikove-plyny/

Proč jsou skleníkové plyny nebezpečné?

Jak ubývá kyslíku z atmosféry?

1. Dýchání živých organizmů, a to nejen vyšších živočichů, ale i bakterií. Dochází ke spalování kyslíku a výsledkem je oxid uhličitý – tedy CO2.
2. Zvětráváním hornin, což je chemický proces, který spotřebuje hodně kyslíku.

4FeO + 3O2 2Fe2O3

Fytoplankton vyprodukuje prostřednictvím fotosyntézy 50 % kyslíku v atmosféře, více než všechny lesy na Zemi dohromady – a okysličuje oceány.

Jsou to plíce planety.

Tak jak se budou ohřívat oceány, tak se bude zhoršovat mísení teplejší (méně husté)povrchové vody se studenější vodou v hloubce. Studenější vody ovšem obsahují většinu živin potřebných k výživě fytoplanktonu. Zvláště velké druhy fytoplanktonu jsou závislé na minerálech (nitrátech, fosfátech) obsažených ve studenější vodě. To pro nás opravdu není dobře. Velké duhyfytoplanktonu právě vážou hodně CO2,který mění na uhlík. Když fytoplankton odumře,uhlík padá na dno a kyslík se uvolní do oceánu a atmosféry.

Fytoplankton odstraní cca 50 %CO2, který vyprodukujeme. Tím zatím přispívá ke stabilizaci klimatu.

Problém je v tom, že vodní pára reaguje na další skleníkové plyny a tím se zvyšuje účinek skleníkového efektu. Existuje Clausius-Clapeyronův vztah, který stanovuje, že při zvýšené teplotě bude v atmosféře více vodní páry a tím se umocní skleníkový efekt. Tím vzniká zpětná vazba – více skleníkových plynů zvýší teplotu a ta opět navýší množství skleníkových plynů.

Roční celkové emise CO2 lidstvem jsou cca 30 gigatun!